nechcem snad prilis a nechcem uz vobec malo chccem naplno zit aby zit za to vobec stalo chcem len to co mozem sam a na to snad pravo mam rovnako ako moje rybky
mam rada moje zlate rybky oni su zavojnatky

akvaristika-all in 1

2. prosince 2008 v 18:06 |  akvaristika
ObrazekSlimaky sa vo všeubecnosti považujú za dobrých pomocníkov akvaristu.Požierajú zvyšky potravy, cistia steny akvárií a rastliny od rias.Preto ich taktiež považujeme za akúsi"ZDRAVOTNU POLÍCIU".Mnohé druhy slimákov však môžu pre akvaristu a rybky znamena aj vážne nebezpecenstvo.V chovných nádržiach žerú ikry.Niektoré druhy si vôbec nevšímajú riasy, nicia však rastliny alebo nadmerne znecistujú nádrž trusom.Do akvária je napríklad úplne nevhodný VODNIAK.Slimáky casto upozornujú na nesprávne zloženie vody.Len co zacnú hynút, znamená to, že zloženie vody je nesprávne a môžu zacat hynút aj rybky.Výnimku tvorí zvýšeny obsah soli, ktorý slimáky neznášajú práve tak ako ozón. Teraz si opíšeme niektore známe druhy slimákov: Medzi najznámejšie slimáky patria KOTÚLKY VELKÉ.Sú síce studenovodné živocíchy ale dobre s cítia v tepléj vode.Dorastajú do velkosti okolo 10-18mm.V teplej vode sa dobre darí aj MOCIARKáM ŽIVORODíM s velkostou do 35mm.pred umiestnením do nádrže treba tieto slimáky dostatocne dlho držat v o sobitnéj nádrži, pretože casto majú v sebe chroboplodné zárodky, ktoré by sa mohli preniest na ryby.Další slimák, ktorého do nádrže ani nemusíme nasadit je KOTÚLKA èERVENá.Jedného dòa sa v akváriu tak ci tak objaví sama.Treba ich však udržiavat v únosnych medziach(napr.rozmliaždit ich o sklo). VEŽOVKA MALAJSKÁ je výslovne noèné zviera.Cez den poorie dno, cim je prospešna pre rastliny.Nemožno ju držat v mäkkej vode, lebo na vytvorenie ulity potrebuje vápnik.Teplota pre tieto živocíchy by nemala klesnút pod 20C.Vyrastá do velkosti 25mm. Slimáky rodu AMPULÁRIA nemožno umiestnit do malej nádrže, pretože vyrastaju do trochu väcšej velkosti(až 30mm).Najradšej žeru potravu urcenú rybám ale nepohrdnu ani riasami, ci šalátovím listom.Tieto zvierata sa vyznacuju jednou zvláštnostou.Ked si potrebujú obnovit zásobu vzduchu vystrcia trubicu pripomínajúcu chobot, ktoru vystrcia nad hladinu a nadýchnu sa.Rozmnožujú sa tak, že vajícka nakladú na kolmú stenu nad hladinou. VODNIAKY majú velmi zlú povest, pretože p ožierajú rastliny.Najznámejší je VODNIAK VYSOKÝ.V prípade, že sa v nádrži už raz usídlil, odstránime ho len velmi tažko.Mnohé druhy slimákov sa rozmnožujú ovela rýchlejšie ako si to akvarista žela.V boji proti nim nám môžu pomôct chemické prostriedky, aj ked ich použitie sa neodporúca.Dalšou možnostou su ŠTVORZUBCE, ktoré majú radikálny úcinok,ale pôsobia na všetky slimáky bez výnimky.

Krmenie rybieho poteru

2.12.2008 16:25 | adminQa | Akvaristika
Rybí potěr i odrostlejší plůdek žere v přírodě celý den,proto jej musíme krmit častěji bějem dne nejméně 2x.Podáváme menší dávky,protože větší množství potravy se rychle kazí a zhoršuje kvalitu vody,snížení obsahu kyslíku,což může potěr i starší plůdek zahubit.Dáme-li větší množství živé potravy,např.rychlerostoucí nauplií Buchanek (Cyclops),mohou po přeměně v dravé Buchanky plůdek pokousat a zničit celý výtěr.Večer krmíme méně a opatrně,aby potěr stačil za světla vše sežrat,nebo ponecháme rozsvícenou malou hřející žárovku.Do rohu umístěné osvětlení má tu výhodu,že se k němu stahuje živý plankton a za ním ryby,jímž se stává snadnou kořistí.Velikost podávané potravy volíme podle velikosti rybího potěru,druh potravy podle jeho náročnosti. Do nádrže z rozplavaným potěrem můžeme vložit několik menších šneků,aby pomáhali při údržbě a čistoty dna. Potěr jikernatých ryb je velice choulostivý.Podle teploty vody a druhů ryb se za různě dlouhou dobu potěr líhne a rozplave.Potěr labyrintek se obvykle rozplave třetí den po vytření chovného páru.Potěr parmiček a teter se vylíhne a rozplave šestý až sedmý den po vytření,potěr jikernatých halančíků za 8 dnů až 6 měsíců. Nikdy nekrmíme dřiv,než se potěr rozplave!To je v době,kdy tráví žloutkový váček.Ale zato krmíme ihned,jakmile se rozplave.Každý potěr požírá drobnou živou potravu,né však každý příjme potravu suchou nebo umělou.Velikost podávané potravy volíme velmi opatrně,zvětšujeme jí pomalu a raději krmíme delší dobu potravou drobnou,než abychom riskovali udušení potěru. Plůdek Živorodek nemusíme krmit tak opatrně,ten přijímá krátce po narození relativně hrubší potravu,a to nejen živou ale i umělou a sušenou.Odrostlému plůdku můžeme také podávat rozdrcené červené pakomáří larvy a nasekané zmražené nítěnky. Držíme se zásady,aby potrava podávána drobnému plůdku byla přibližně stejné velikosti jako oko rybičky.

Rozmnožovanie rýb

2.12.2008 16:23 | adminQa | Akvaristika
Problematika rozmnožováni ryb je velmi složitá a rozmanitá.Situaci ještě komplikuje skutečnost,že neexistuje jednotný model rozmnožování,ale téměř pro každou skupinu se vyvinul jiný mechanizmus.Přes tuto složitost je nezbytné,aby se akvaristé,kteří chtějí ryby také množit,seznámili s jednotlivými způsoby. Všechny druhy ryb se rozmnožují pomocí vajíček-jiker.Jikry produkijí samice,samci je oplodňují spermiemi-mlíčím.Tento proces se nazývá tření.Jikry mohou být buď nakladeny a potom oplodněny mimo tělo samice (u ryb jikernatých) nebo zadrženy v těle samice a zde také samcem oplodněny (u ryb živirodých).Bezprostředně po vykulení z jiker je potěr ryb většinou bezmocný.Proto je u mnoha druhů vyvinut různý stupeň aktivní ochrany mláďat. U většiny jikernatých ryb probíhá současně kladení jiker a jejich oplodňování mimo tělo samice.U živorodek dopravuje samec mlíčí do těla samice pomocí účelově přetvořené řitní ploutve,tzv. gonopodia,a jikry se vyvijejí uvntř těla samice.

  • Ryby jikernaté :Do této skupiny patří většina akvarijních druhů.Můžeme je rozdělit do pěti podskupin.Motody odchovů jikernatých ryb jsou na první pohled různorodé.Cichlidy a Kaprovité ryby patří do dvou velkých čeledí,přizpůsobené odlišným životním podmínkám.Většína Cichlid žije v jezerech a většina Kaprovitých ryb v řekách.Cichlidy kladou poměrně malé množství jiker na určité místo (do hnízda) a potom jikry i potěr chrání.Zárukou úspěšnosti tohoto způsobu rozmnožování je stabilita jezerního prostředí.Hnízdo z jikrami nemůže odnést proud a také vyschnutí náhlým poklesem hladiny vody je málo pravděpodobné.Kaprovité ryby jsou naopak přizpůsobeny nestálému prostředí říčního koryta,které však nabízí bohaté zásoby potravy.Zvláště po sezonních deštích,kdy se ryby třou.Proto kladou Kaprovité ryby velké množství jiker,o které se déle starají.Z tohoto množství přežije,díky nadbytku potravy,dostatek mláďat,aby byl druh zachován. Teďka bych chtěl hlavně uvést příklady,jakými způsoby se ryby vytírají.
  1. Ryby,které kladou jikry volně do vody. Do této skupiny patří např.většina ryb Tetrovitých (čeled Characidae).Samice kladou velké množství jiker volně do vody a nejen že o ně nepečují,ale často je dokonce požírají.V takových podmínkách mají největší naději na přežití jikry,které se zachytí v porostech rostlin nebo zapadnou do skulin mezi kameny na dně.

  2. Ryby,které své jikry ukrývají do dna. Mezi ryby,které používají této ochrany jiker patří např.Halančíci.Halančíci obývají mělké tůně nebo toky,které každoročně vysychají.Vytírají se před začátkem období sucha a své jikry zahrabávají do usazenin dna tvořených převážně bahnem.Jikry přežívají v klidovém stavu nepříznivé období a jejich vývoj a líhnutí bude pokračovat až po období dešťů,kdy budou opět zaplaveny vodou.Potěr těchto ryb musí růst velmi rychle,aby během jednoho roku stačil dospět a ještě se vytřít.
  3. Ryby,které své jikry lepí na podklad. Tato skupina ryb zahrnuje sumce,cichlidy a některé druhy teter.Rodičovský pár musí před třením najít vhodné místo,které pak důkladně vyčistí a připraví pro nakladení jiker.Některé druhy si pro zabezpečení svých jiker vybírají místa poněkud neobvyklá místa.To platí např. pro Tetru stříkavou (Copella arnoldi),která lepí své jikry na spodní stranu listu rostoucího nad hladinou.
  4. Ryby,které pro své jikry staví hnízda. Hnízda stavěná pro jikry jsou velmi různorodá.Labyrintky ukládají své jikry do plovoucího pěnového hnízda.Stavějí ho na hladině mezi rostlinami z bublin vzduchu obalenými slinami.Cichlidy hloubí jen jednoduché jamky ve dně,ale jikry v nich pečlivě hlídají po celou dobu inkubace,ovíjejí je ploutvemi a tím odstraňují usazené nečistoty.
  5. Ryby,které chrání své jikry v tlamě. Sem patří některé Cichlidy (hlavně africké),tzv. Tlamovci.Pro první fázi tření,tj.nakladení jiker,také budují hnízda.Z nich samice jikry vybírá a inkubuje v tlamě.Potěr se líhne obvykle během několika dní.Potom svůj úkryt opouští a plave v blizkosti samice,jejiž tlamu vyhledává jako úkryt při nebezpečí.
  6. Ryby živorodé :Ryby této skupiny rodí živý potěr v tak pokročilém vývojovém stupni,že je již schopen samostatně plavat.U druhů ovoviviparních (vejcoživorodých) jsou jikry zadrženy v bříšní dutině samice,kde se po inkubaci líhnou a vyživují se z vlastního žloutkového váčku.U viviparních (živorodých) druhů se potěr z jiker líhne v těle matky velmi brzy.Matka je pak s mláďaty v těsném spojení,podobném placentálnímu,které známe u savců. V závislosti na podmínkách se mohou i v rámci jedné systematické skupiny vyskytovat různé typy rozmnožovacích mechanizmů.
  7. Ryby,které vytírají jikry volně do vody:Tato skupina se nemůže úspěšně vytírat v hlavní nádrži,protože rodiče spolu s ostatními rybami jikry většinou sežerou.Pro zajištění úspěšného výtěru musíme samce i samice těchto druhů oddělit dříve než dosáhnou dospělosti a chovat je odděleně,až do doby výtěru,kde je vysadíme do zvlášť připravené vytíračky.Běžne Tetry,jako je Neonka červená-Cheirodon axelrodi a dále Parmičky např.Parmička čtyřpruhá-Capoeta tetrazona se vytírají volně do vody.Tyto ryby budou během chovu tolerovat poměrně široké rozmezí podmínek.Pro rozmnožování však vyžadují chemické změny,které napodobí přírodní poměry v jejich domovině.Oba druhy potřebují pro tření kyselou vodu a měkkou vodu.Neonka vyžaduje pH 5,5 až 6 a tvrdost 18 až 38 mg CaCO3/L vody.Parmička potřebuje pH 6,5 a tvrdost 90 až 140 mg CaCO3/L vody.Neonka se tře při teplotě 24°C,Parmičce vyhovuje voda o několik stupňů teplejší.Tření obou druhů podpoří přidání extraktu huminových kyselin a jemné rostlinky,do kterých budou vytírat jikry.Někteří akvaristé dávají na dno vytíračky skleněné kuličky,mezi které jikry zapadnou a ryby se k nim nedostanou. Dánio pruhované-Brachydanio rerio a příbuzné druhy vyžadují pododnou nádrž z rostlinami,kuličkami na dně a teplotou vody 28°C až 29°C.Nejsou však příliš náročné na kvalitu vody.Spokojí se z vodou s reakcí blízkou neutrální (pH okolo 7) a tvrdostí pod 200 mg CaCO3/L vody.Uvedené hodnoty představují ideální podmínky pro tření. Většina ryb,které vytírají jikry volně do vody,také své jikry požírá.Proto je nutné ihned po vytření rodičovský pár odlovit.Potěr těchto ryb je malý a tak by měl být krmen Vířníky nebo umělým krmivem pro potěr,dokud nebude tak velký,aby byl schopen si doplavat pro prachové nebo vločkové krmení.
  8. Ryby,které lepí jikry na vybraný podklad. :Některé Razbory,jako např.Razbora klínoskvrná se třou poměrně obtížně.Vyžadijí stejnou kvalitu vody a ostaní podmínky jako Tetry,ale věnují více péče tomu,kam umístí své jikry.Razbora klínoskvrná je klade na spodní stranu listů.Další druhy Razbor dokládají obtížnosti zevšeobecňování,protože se vytírají úplně stejně jako Tetry,to znamená,že kladou jikry volně do vody,aniž by se o ně staraly. Pančéřníčci věnují značnou péči výběru místa pro své jikry.Třou se přednostně v měkké,mírně kyselé vodě.Rodiče připraví vybrané místo tak,že ho očistí,odsají kal a další případné nečistoty a přemisťují je do jiné části nádrže.Potom teprve samice naklade jikry.Ryby si i v umělém akvarijním chovu podržely zděděné postupy,které byly pro daný druh v přirozených podmínkách životně důležité.Ve volné přírodě žijící Pancéřníčci se totiž vytírají do zaplavené pobřežní vegetace,kam dešťové přívaly studené vody nanášejí množství kalu a dalších nečistot. Podobné podmínky můžete napodobit tak,že na pár měsíců zvednete teplotu vody v nádrži na 30°C až 32°C a potom jíi náhle na jeden až dva dny snížíte asi o 5°C. Halančíci jsou výborným příkladem ryb,které skrývají jikry ve dně.Zahrabou totiž nakladené jikry do měkké řašeliny.V akváriu se některé druhy přizpůsobí změněným podmínkám a budou klást jikry do hystých porostů rostlin místo do rašeliny.
  9. Ryby,které stavějí hnízda-Tlamovci Do této skupiny patří pčedevším Cichlidy a afričtí Tlamovci.Většina z klade jikry do hnízd,jamek nebo mělkých prohlubenin na dně nádrže.Výběr rodičovských párů pro tření je u Cichlid poměrně náročný. Dospělé ryby jsou totiž často útočné,při sestavování párů dost vybíravé a navíc je určení pohlaví u mladých ryb obtížné.Proto je nutné držet větší počet mladých ryb pohromadě.Chovejte je v dostatečně velké a prostorné nádrži,tak velké,jak jen to jde.Optimální je od 300 litrů navrch.Pak budou mít dostatek místa a páry se mezi sebou vyberou samy. Jakmile zjistíte vybrané páry,nespárované ryby přelovte do jiné nádrže a původní nádrž nechte jako vytěračku a dále chovné akvárium.Pokud přece jen chcete páry přelovit,udělejte to v okamžiku,kdy se spárují.Rozhodně se o to nepokoušejte,když se třou.Tím tření přerušíte a ryby už v něm nebudou pokračovat. Na přiklad Skaláry amazonské Pterophyllum scalare si můžeme ukázat některé problémy spojené s třením Cichlid. Skaláry se většinou vytírají bez problému,ale jikry jsou často napadány plísněmi.Někdy to může být způsobeno tím,že ,,pár`` vytvoří dcě samice,které kladou jikry,samozdřejmě neoplozené.I v případě,kdy vybereme skutečný pár a zajistíme ideální podmínky prostředí,se může stát,že se Skaláry nevytřou.Zde nezbývá než skusit výměnu jednoho nebo obou partnerů. Potěr Cichlid je dost velký,takže může přijímat jemné vločky,prachové krmení nebo řasy,které rostou v nádrži,ale taky jemné živé krmení.Vhodné je taky krmit naupliemi Žábronožky solné-Artemiemi nebo Mikrama.U Terčovců se poťěr první týdny živí kožním sekretem,který produkují na těle rodiče.Během tohoto období potřebují dospělé ryby dostatek kvalitní potravy.
  10. Živorodky Živá mláďata rodí ryby ze 14 čeledí,což představuje méně než 3 % kostnatých ryb,ale více než polovinu ryb chrupavčitých.Rozlišujeme 2 typy Živorodek.U viviparních druhů se zárodky vyvíjejí uvnitř dělohy matky a jsou před narozením vyživovány krevní soustavou samičky.U ovoviviparních druhů je výživa zajištěna žloutkovým váčkem.Většina Živorodek rodí jen malý počet mláďat,ve srovnání s produkcí jiker u jikernatých ryb.To zárodkům umožňuje dosáhnout větší velikosti.Protože se navíc rodí v poměrně pokročilém vývojovém stádiu,zvyšuje se jejich naděje na přežití.Také u Živorodek stimuluje rozmnožování bohatá nabídka vhodných druhu krmiv.Hlavní roli hraje živé krmivo,které funguje jako spouštěci mechanizmus. V běžných akváriích se nejčastěji chovají tyto 4 druhy Živorodek: Poeciliidae,Goodeidae a Anablepidae ze sladkých a braktických vod Střední a Jižní Ameriky a Karibské oblasti a Hemirhamphidae a jihovýchdní Asie a Malajsie.

Stres

2.12.2008 16:22 | adminQa | Akvaristika
Ryby také trpí stresem..............

Stres je u akvarijních ryb jednou z hlavních příčin vyvolávajících onemocnění,protože významně oslabuje jejich imunitu.Ryby se dostávají do stresu vždy,když je jejich organismus přinucen reagovat na jakéko-li náhlé změny v akváriu.Například špatně fungující termostat u topítka,který způsobuje velké výkyvy v teplotě vody,nebo špatně fungující filtrace.Ryby vydrží určutou změnu,ale jen krátkodobě.Třeba už tu zmiňovanou teplotu.Dokáží se krátkodobě přizpůsobit jiné teplotě,ale po několika dnech je tyto změny začínají oslabovat.Ryby potom špatně rostou , jsou vysílené a z postupného oslabování a ztrácení kondice začnou postupně onemočňovat.

Největší příčina stresu je zanedbané akvárium,nebo jeho špatná údržba..............

Především špatná péče o akvárium,přerybněné nádrže,překrmování a nedostatečná výměna vody jsou hlavní příčiny invaze škodlivých baktérií.Čím více bakterií voda obsahuje,tím více je namáhán imunitní systém ryb.Tyto nepříznivé vlivy a podmínky vyvolávají u ryb sttres,který potom vede až k onemocnění.Stres také vyvová nesprávná strava,špatné složení osazenstva akvária,jejich transport,jedovaté látky ve vodě,nevhodná hnojiva akvarijních rostlin,ale třeba i nevhodná dekorace v akváriu,která neodpovídá chovanému druhu ryb v akváriu.

Stačí pár hodin a vše bude v pořádku...........

Pokud budete svému akváriu věnovat jednu až dvě hodiny týdně,bude Vám po dlouhou dobu přinášet jen potěšení a radost.Pokud přece jen ryby z nějakého důvodu onemocní,existuje mnoho výrobců s léčivy pro určité druhy onemocnění.Ale jedno by jsme měli mít všichni napaměti.........Nikdy nezapomenout,že učinná prevence je vždy lepší než léčba,byť úspěšná.O zdraví a kondici našich ryb rozhodují často jen maličkosti,tak ryby sledujte a v případě něčeho divného hned jednejte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
aj rybky maju pravo zit